O mně
Jmenuji se Klára a jsem ženou, manželkou a matkou tří dětí - syna Jonáše a dvou dcer Barči a Elišky. Všichni bydlíme v Brně v rodinném domě blízko lesa, ale v dosahu velkoměsta. Je mi 43 let a vzděláním jsem ekonomka, ale pracovní naplnění nalézám až v práci s lidmi.
Smyslem mého života je žít život naplno a v souladu se svou ženskostí, láskou sama k sobě a vnitřní svobodou. Našla jsem si cestu k sobě díky lásce a oddanosti k Bohu, k tomu co nás přesahuje a kde končí naše hranice.
Kineziologie byla první technikou, která nastartovala v mém životě první změny. Můj vztah k sobě, mé rodině a okolí se výrazně zlepšil díky mé práci se svou myslí a emocemi. Jsem žačkou duchovního Mistra Paramahamsy Viswanandy, pod jehož vedením pracuji s lidmi s pokorou a láskou.
Miluji přírodu, cestování a nejraději trávím čas se svou rodinou.
Můj příběh
Už v dětském věku jsem si získala nálepku "hodné Klárky". Díky tomuto postoji být ta hodná a přizpůsobivá za každou cenu, jsem se cítilila druhými přijatá - rodinou, učiteli i kamarády. Nevnímala jsem, že nevědomě ztrácím svou hodnotu, tvůrčí sílu a individualitu. Začaly se ve mně hromadit nevyjádřené emoce jako vztek, vzdor a sebedestrukční chování. Sama jsem se rozhodla tyto emoce nevyjadřovat, protože jsem se bála kritiky od ostatních. Tímto jsem si vypěstovala silný problém s autoritami a mé osobní hranice byly nulové. Nejvíce jsem to vnímala v komunikaci. Často jsem trpěla na angíny a záněty středouší. Moje mladší sestra se kterou jsem vyrůstala a měly jsme spolu velmi pěkný vztah, žila svůj život v druhém extrému, velmi prosazovala své Já a byla tou "zlobivější". Celé mé dětství mi ukazovala svou vnitřní sílu, kterou já v sobě pohřbívala.
Své dospívání a dospělost si pamatuji matně. Zlomovým bodem bylo narození syna Jonáše. Na svět přišel před 12ti lety jako naše prvorozené dítě. Po dvou letech se nám narodila starší dcera Barča. A jakoby se ti dva domluvili a začal sourozenecký souboj. Jonáš od začátku sestru odmítal, ignoroval nebo ji záměrně ubližoval. Cítila jsem se unavená, skleslá a vystresovaná. Později se u Jonáše objevilo koktání, které se v naší rodině nevyskytovalo. Má sebehodnota šla výrazně dolů a nastoupily pocity viny, že jsem špatná a neschopná matka.
O alternativních metodách jsem nevěděla nic, takže následovaly návštěvy logopedů a psychologů. Nic nepomáhalo a já hledala dál. Kineziologii jsem našla na internetu a šla jsem tam s naprostou odevzdaností. Už na prvním sezení se nás kinezioložka na nic dopodrobna nevyptávala a práce probíhala v tichosti a klidu. Pomocí svalového testu pomohla Jonášovi uvolnit bloky z těhotenství a na dalších sezení bloky z porodu. Plynule začal mluvil po pěti sezeních. Od té doby s komunikací problém nemá. Začala jsem na kineziologii docházet se svými vlastními problémy a nastartovala tak svůj osobní rozvoj.
Teď už vím, že z velké části synovo chování k dceři bylo mým zrcadlem a z lásky ke mně převzal mé sebedestrukční chování. Abych toto uviděla, začal používat stejné chování vůči své sestře a ukazovat mi mé vlastní nepřijetí potlačovaných emocí tím, že ji odmítal.
Učila jsem se s trpělivostí vnímat uzdravování rodinných vztahů paralelně s uzdravováním mého postoje k sobě samé. Poznala jsem, že člověk dojde do bodu, kdy pozná své hranice a je třeba se odevzdat životu, Bohu, osudu. Nyní s pokorou a vděčností vnímám důležitost a sílu načasování a Vyššího záměru. Toto poznání se stalo nedílnou součástí mé práce a osobního života.
Studium kineziologie
Začala jsem studovat kineziologii One Brain se záměrem pomoci více své rodině a dalším blízkým. Touha pomáhat druhým je mým hnacím motorem a velkou motivací se učit a rozvíjet. Studium trvalo necelé dva roky a následná praxe rok. Bohužel mě tato metoda oslovila jen částečně, nacházela jsem zde příliš složitostí a nejasností. Naopak mě fascinovala práce se svalovým testem a nacházení souvislostí mezi minulostí a přítomností.
Hledala jsem dál a našla Fenkineziologii pod vedením pana Mgr. Pavla Bráblíka. Je přímým žákem zakladatelů metodiky One Brain a po nějaké době tuto metodu začal rozšiřovat a propracovávat. Nalezl jiné postupy a řešení, efektivnější a jednodušší. Pokračovala jsem tedy ve studiu kineziologie u něj a mohla tak porovnat tyto dva způsoby práce. Uvítala jsem jednoduchost a hloubku a také se mi velmi líbil tvůrčí postup hledání příčin souvislostí a jednoduchá řešení, která mohou problém snadno uchopit a poté uvolnit. Jsem velmi vděčná, že mohu být jeho žačkou a pomáhat lidem díky jeho úžasné práci.
Více o fenkineziologii a rozhovoru pana Bráblíka naleznete v tomto videu: